Chov koní

Popis jednotlivých tělesných části:

Tělo dělíme na tři části:

A) přední - hlava,krk,přední část hrudníku s plecí,přední končetiny

B) střední - hřbet včetně beder, zbývající část hrudníku, břicho

C) zadní- záď a zadní končetiny

Hlava

Významně charakterizuje plemenný typ,tvarem lebky podmiňuje či ovlivňuje celkový výraz.Velikost je důležitá zejména u sportovních koní,kde je ovlivňuje z pohledu výkonností. Ve tvaru hlavy jsou mezi plemennými skupinami a do jisté míry i v rámci plemene rozdíly.

Východní typ koně má mozkovou část lebky vyvinutější - brachykefalní forma

Západní typ koně má delší hlavu, širší tvář - dolichofekalní forma

Podle hmotnosti i ušlechtilosti se hlava rozlišuje na těžkou,střední a lehkou.

Podle profilu rozlišujeme hlavu=

1. Rovná

2. Klabonosá - profil je vypouklý (konvexní), Starokladrubský bělouš a vraník

3. Poloklabonosá - vypouklá v čelní anebo nosní částí 

4. Štičí - konkávní,je typická pro arabské koně

5. Volská - neforemná, krátká, široká, klínovitá a zmasilá 

6. Babská - typická pro dlouhodobě nemocné či staré koně,hlava je hubená,má rozkleslé uši a odstávající pysky.

Hříbata se rodí s vypouklým čelem,které časem zmizí. U brzkých či raných kastrátů je hlava nevýrazná a hlava hřebců je těžší, hrubší než u klisen ,které mají jemnější a ušlechtilejší hlavu.

Oči 

Svým uložením,velikosti i bystrostí podmiňují výraz koně .

Zapadlé, vypouklé anebo malé (prasečí) oko negativně ovlivňuje celkový výraz.

Duhovka je hnědě pigmentovaná.

Sokolí (jestřábí) je světle pigmentováno

Skleněné (rybí) je na přední části nepigmentováno, šedomodré (jádrooký) , nejběžnější u plaváků,isabel a strakošů

Koňské oči jsou astigmatické ,dokáže vnímat i malé předměty,které jsou často předmětem jeho úleku . Oči jsou polohovány po stranách hlavy,což zvířeti umožňuje vnímat dění po stranách a každé oko je schopno individuálně pokrýt velké zorné pole.

Souběžné (binokulární) vidění je jen v úzkém prostoru. Spatření objektu v jednom stejném úhlu a okamžiku .

Monokulární vidění je spatření objektu v nestejném okamžiku a způsobuje rovněž lekavost.

Koně můžeme uklidnit za pomoci seznámení se s novými předměty,kterých se boji a to umožněním si je ohmatat jednak hmatovými vousy,případně i dotykem pysky.

Kočárovým koním se často nasazují náočnice,zvláště pokud pracují na frekventovaných místech,například turisty oblíbené projížďky kočárem po městě.

Zrakové pole u koní dosahuje přibližně 320° , přičemž boční vidění není tak ostré jako vidění dopředu.

Koně orientální mají tendenci být dalekozrací,západního typu krátkozrací.

Jejich oči jsou schopny zachytit mnohem více světelných paprsků než oči člověka,takže vidí dobře.

Víme,že dokážou rozeznat bílou, červenou,žlutou,zelenou a fialovou barvu. Není však zcela jasné,zda červená a černá je pro ně rozeznatelná či nikoliv.

Ušní boltce

Pro výraz hlavy mají rovněž význam. Ušlechtilá hlava má malé,dobře posazené a vzpřímené uši,avšak ani delší boltce nenaznačují ani náznakem nižší výkonnost koní.

Koně mají výborný sluch,pro lepší orientaci muže každé ucho individuálně nasměrovat.

Jejich sluchová vnímavost v šíři kmitočtů i dynamiky je neobyčejná.

Podle velikosti rozeznáváme uši=

a) převislé (kravské)

b) zaječí - dlouhé,blízko u sebe nasazené a špičky obrácené k sobě

c) myší - krátké, široké,hluboko nasazené

Pokud mají uši přilehlé k hlavě a otočené směrem dozadu,značí to agresivní záměry koně.

Rovněž intenzivní pohyb uší často ukazuje na koně bázlivé anebo krátkozraké, kteří se snaží svůj špatný zrak kompenzovat sluchovými vjemy.